1990

Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.  
◄◄ | ◄ | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | ► | ►►

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události

1990
1990 v Československu 1990 v nehodách a katastrofách 1990 v dopravě 1990 ve filmu 1990 v hudbě 1990 v římskokatolické církvi 1990 v letectví 1990 v loďstvech 1990 ve sportu 1990 v šachu 1990 ve fotografii

Československo

• 1. ledna – Moravské město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (v období let 1949–1989 oficiálně neslo název Gottwaldov).
• 1. ledna – Prezident republiky Václav Havel vyhlásil všeobecnou amnestii.
• 1. února – Zanikla Státní bezpečnost.
• 7. února – Byla zrušena Národní fronta – organizace, která v období vlády jedné strany sdružovala hnutí a svazy, které se mohly podílet na vládě.
• únor – Na pozvání prezidenta Václava Havla přijel do Prahy Tändzin Gjamccho. Byla to první návštěva dalajlámy v Československu a v českých zemích vůbec.
• 26. února – Prezident ČSSR Václav Havel a nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov podepsali v Moskvě dohodu upravující vztahy mezi oběma zeměmi. Ministři zahraničí ČSSR a SSSR schválili ujednání o odsunu sovětských vojsk z území Československa.
• 28. února – Byl založen Liberální institut.
• 29. března – Československá socialistická republika se transformovala v ČSFR.
• 31. března – Došlo k transformaci KSČ na KSČM.
• 21.–24.dubna – Československo poprvé v celé jeho historii navštívil papež Jan Pavel II.
• 23. dubna – Československá federativní republika se transformovala na Českou a Slovenskou Federativní Republiku; tím skončila pomlčková válka, i když název státu odporoval spisovné češtině
• 10. května – Katolická teologická fakulta a Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta byly začleněny do UK.
• 14. května – Došlo k velkým změnám ve vysílání Československé televize. Bylo zahájeno vysílání na třetím programu OK3. Zároveň došlo i k velkým programovým změnám, zejména ve zpravodajství – hlavní zpravodajská relace Televizní noviny byla přejmenována na Deník ČST.
• 2. června – V Praze na Staroměstském náměstí došlo k výbuchu amatérsky vyrobené bomby. 15 lidí bylo zraněno. Pachatele útoku se dosud nepodařilo vypátrat.
• 8.–9. června – proběhly Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění.
• 5. července – Prezidentem ČSFR byl zvolen Václav Havel.
• 25. srpna – U obce Spálov na okrese Semily došlo k železniční nehodě, při které se srazil motorový osobní vlak jedoucí z Železného Brodu do Tanvaldu s nákladním vlakem jedoucím opačným směrem. K nehodě došlo v těžko přístupném terénu. V důsledku srážky a následného požáru zahynulo 14 osob.
• 25. října – Federální shromáždění ČSFR přijalo zákon upravující tzv. "malou privatizaci", která znamenala první větší přesun státního majetku do soukromých rukou. Jednalo se zejména o veřejné soutěže a dražby menších provozoven.
• 29. října – Byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví.
• Obnoven Klub angažovaných nestraníků.
• Vzniklo Ministerstvo životního prostředí.

Svět

• 11. března – Litva vyhlásila nezávislost.
• 11. března – Ayrton Senna zvítězil v Grand Prix USA.
• 15. března – Michail Gorbačov byl zvolen prezidentem SSSR.
• 24. března – Islam Karimov se stal prezidentem Uzbekistánu.
• 31. března – Nepokoje proti dani z hlavy ve Spojeném království
• 4. května – Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na SSSR.
• 8. května – Estonsko vyhlásilo nezávislost na SSSR.
• 18. května – Francouzský rychlovlak TGV vytvořil na trati Paříž—Tours světový rychlostní rekord 515,3 km/h.
• 22. května – Sjednocení Jemenu.
• 31. května – V Německé demokratické republice byl Karl-Marx Stadt (v Česku také známý jako Saská Kamenice) přejmenován na svůj původní název, Chemnitz.
• 27. června – Bělorusko vyhlásilo nezávislost.
• 1. července – Společnou měnou pro NDR a NSR se stala západoněmecká marka (DM).
• 16. července – Filipíny postihlo zemětřesení o síle 7,7 stupně Richterovy stupnice; vyžádalo si přes 1600 životů.
• 2. srpna – Příslušníci irácké armády anektovali Kuvajt. Tím byla zahájena válka v Perském zálivu.
• 3. října – Sjednocení Německa.
• 27. října – Saparmurad Nijazov se stal prezidentem Turkmenistánu.
• 23. prosince – Referendum o nezávislosti a samostatnosti Slovinska schválilo možnost oddělení Slovinska od Jugoslávie.
• Irák anektoval Kuvajt.
• Namibie vyhlásila nezávislost.
• Konec občanské války v Libanonu.
• Založena Strana zelených.
• Vyhlášena Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory.
• Rezignace Margaret Thatcherové na post ministerského předsedy Spojeného království.
• John Major se stává ministerským předsedou Spojeného království.
• došlo ke třem devalvacím uměle nadhodnocené koruny o více než 86 % až na 28 Kč/USD.

Vědy a umění

• 24. ledna – Hiten – průlet kolem a družice Měsíce.
• 25. dubna – Na oběžnou dráhu kolem Země byl dopraven Hubbleův vesmírný dalekohled.
• 10. srpna – Americká sonda Magellan se dostala na oběžnou dráhu kolem planety Venuše a zahájila detailní radarové mapování.
• 6. října – Sonda Ulysses – průlet kolem Jupiteru a družice Slunce na polární dráze.
• Konec ARPANETu – viz Internet.
• Guido van Rossum navrhl Python, tj. interpretovaný objektově orientovaný programovací jazyk.
• Navržen jazyk HTML.
• Kreml a Rudé náměstí bylo prohlášeno za světové kulturní dědictví UNESCO.
• Katedrála sv. Izáka Petrohrad byla prohlášena za světové kulturní dědictví UNESCO.
• Zanikla Gruppe 47.

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku – Jerome Isaac Friedman, Henry Way Kendall, Richard Edward Taylor
• Nobelova cena za chemii – Elias James Corey
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Joseph E. Murray, E. Donnall Thomas
• Nobelova cena za literaturu – Octavio Paz
• Nobelova cena míru – Michail Sergejevič Gorbačov
• Nobelova cena za ekonomii – Harry Markowitz, Merton H. Miller, William Sharpe

Narození

Demografický vývoj v Česku
1990
Střední stav obyvatel	10 362 740
Narození	131 094
Zemřelí	129 166
Přirozený přírůstek	1 398
Přírůstek stěhováním	624
Celkový přírůstek	2 022

Česko

• 8. března - Petra Kvitová, česká tenistka, vítězka Wimbledonu 2011
• 16. březen – Lukáš Koranda (hudebník), český zpěvák, skladatel, textař a zvukař
• 17. dubna – Lukáš Mareček, český fotbalista
• 19. dubna – Dominik Furch, český hokejista
• 3. června – Pavel Francouz, český hokejový brankář
• 8. září – Michal Kempný, český hokejista

Svět

• 1. ledna – Andrej Chalimon, ruský herec
• 4. ledna – Toni Kroos, německý fotbalista
• 2. dubna – Jevgenija Kanajeva, ruská gymnastka
• 9. dubna – Kristen Stewart, americká herečka
• 15. dubna – Emma Watson, anglická herečka
• 21. října – Ricky Rubio, španělský basketbalista

Úmrtí

Česko

• 20. ledna – Miloslav Ištvan, český hudební skladatel (* 2. září 1928)
• 14. února – Luděk Čajka, československý hokejista (* 3. listopadu 1964)
• 17. února – Gustav Křivinka, český hudební skladatel (* 24. dubna 1928)
• 8. března – Tomáš Holý, český herec (* 17. března 1968)
• 13. května – František Hudeček, český grafik, ilustrátor a malíř (* 7. dubna 1909)
• 31. května – Vladimír Salač, český herec a zpěvák (* 17. července 1924)
• 19. června
  • – Jaroslav Francl, český hudební skladatel a pedagog (* 28. února 1906)
  • – Jindřich Chalupecký, výtvarný a literární teoretik a kritik, historik umění, překladatel (* 12. února 1910)
• 2. září – Richard Strejka, český herec (* 13. prosince 1908)
• 30. září – Alexej Čepička, český politik (* 18. srpna 1910)
• 20. listopad – Aneta Křížová, herečka (* 14. srpna 1931)

Svět

• 6. ledna – Pavel Alexejevič Čerenkov, ruský fyzik, známý zdůvodněním vzniku Čerenkovova záření (* 28. června 1904)
• 15. ledna – Gordon Jackson, skotský herec (* 19. prosince 1923)
• 26. ledna – Bob Gérard, britský automobilový závodník (* 19. ledna 1914)
• 24. dubna – Max Bense, německý filosof (* 7. února 1910)
• 5. srpna – Ivan Blatný, český básník (* 21. prosince 1919)
• 25. srpna – David Hampshire, britský automobilový závodník (* 29. prosince 1917)
• 9. září – Nicola Abbagnano, italský filosof (* 15. července 1901)
• 26. září – Alberto Moravia, italský spisovatel (* 28. listopadu 1907)
• 14. října – Leonard Bernstein, americký dirigent a skladatel (* 25. srpna 1918)
• 23. října – Louis Althusser, francouzský marxistický fílosof (* 18. října 1918)
• 14. prosince – Friedrich Dürrenmatt, švýcarský dramatik (* 5. ledna 1921)
• 16. prosince – Anna Martvoňová, slovenská operní pěvkyně (* 3. října 1922)

Hlava státu

Evropa:

• Albánie – Ramiz Alia
• Belgie – Wilfried Martens
• Bělorusko – Stanislav Šuškijevič
• Bulharsko – Petar Mladenov
• Československo – Václav Havel
• Dánsko – Markéta II.
• Estonsko – Arnold Rüütel
• Finsko – Mauno Koivisto
• Francie – François Mitterrand
• Chorvatsko – Franjo Tuđman
• Irsko – Patrick J. Hillery
• Island – Vigdís Finnbogadottír
• Itálie – Franesco Cossiga
• Jugoslávie – Janez Drnovšek
• Lichtenštejnsko – Jan Adam II.
• Litva – Vitautas Landsbergis
• Lotyšsko – Anatolijs Gorbunovs
• Lucembursko – Jean I.
• Maďarsko – Mátyás Szűrös/Árpád Göncz
• Malta – Vincent Tabone
• Moldavsko – Mircea lon Snegur
• Monako – Rainier III.
• Německo – Richard von Weizsäcker
• Nizozemsko – Beatrix
• Norsko – Olav V.
• Polsko – Wojciech Jaruzelski
• Portugalsko – Mario A. Lópes Soares
• Rakousko – Kurt Waldheim
• Rumunsko – Ion Iliescu
• Rusko – Boris Jelcin
• Řecko – Christos Sartzetakis
• Slovinsko – Milan Kučan
• Španělsko – Juan Carlos I.
• Švédsko – Carl XVI. Gustaf
• Švýcarsko – Arnold Koller
• Vatikán – Jan Pavel II.
• Velká Británie – Alžběta II.

Amerika:

• Argentina – Carlos Saúl Menem
• Brazílie – José Sarney de Araújo Costa
• Chile – Augusto Pinochet Ugarte
• Kanada – Martin B. Mulroney
• Kolumbie – Virgilio Barco Vargas
• Kuba – Fidel Castro Ruz
• Mexiko – Carlos Salinas de Gortari
• Peru – Alán García Pérez
• Spojené státy americké – George H. W. Bush
• Venezuela – Carlos Andrés Péres

Afrika:

• Alžírsko – Bendžedid Šadlí
• Egypt – Muhammad Husní Mubárak
• Guinea – Lansana Conté
• Jihoafrická republika – Frederik Willem de Klerk
• Demokratická republika Kongo – Mobutu Sese Seko
• Maroko – Hasan II.
• Mosambik – Joaquim Alberto Chissano
• Nigérie – Ibrahim B. Babangida
• Tunisko – Zin al-Ábidín Ben Alí

Asie:

• Arménie – Levon Ter-Petrosjan
• Čína – Ťiang Ce-min
• Gruzie – Zviad Gamsachurdia
• Indie – Rámasvámí Vénkataráman
• Indonésie – Suharto
• Irák – Saddám Husajn
• Írán – Ali Akbar Hašimí Rafsandžaní
• Izrael – Chajim Herzog
• Japonsko – Akihito
• Jižní Korea – Ro Tche-u
• Kypr – Jeorjos Vasiliu
• Pákistán – Gulam Ishák Chán
• Saúdská Arábie – Fahd ibn Abdul Azíz al-Saúd
• Turecko – Turgun Özal
• Turkmenistán – Saparmurad Nijazov
• Uzbekistán – Islom Karimov

Austrálie:

• Austrálie – Robert Hawke
• Nový Zéland – Geoffrey Palmer