Možná znáte ten pocit intenzivního vnoření se do "Svého světa".
Mentálního prostoru vámi vytvořeného, bytostně vašeho.
Plného motivů, symbolů, technik.
Ve kterém pociťujete a řešíte věci, situace,
které by nevnořenému přišly usměvné a těžko pochopitelné.
Jako třeba, kolik sýkorek půjde ke stolu?
Jaký text si vybrat, když "píšete mouchu"...
Možnosti, nápady, varianty mě někdy skoro zahltí.
Hořkosladký pocit, ze kterého se až tají dech... tetelení které okouzluje a znervózňuje.
Tolik možností, námětů, kombinací, nových významů se dá najít a poslat dál...
Někdy se pak ráda vracím do druhého světa,
kde se rozhoduji co bude k večeři a jakou aviváž koupit.
Ale většinou se mi z "Mého světa" nechce... L